Zpráva NRR o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021: Rozvolněná fiskální pravidla představují pro vývoj veřejných financí riziko i nadále

Zpráva NRR o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021: Rozvolněná fiskální pravidla představují pro vývoj veřejných financí riziko i nadále

Neuvážené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro neodpovědnou fiskální politiku. Tak lze shrnout výsledek Zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021.

Obě novely zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (Zákon), se týkaly pravidla strukturálního salda a uvolnily jeho přípustné limity. První novela Zákona byla schválena v dubnu 2020 a zvýšila limit strukturálního deficitu (jakožto základu pro výdajové fiskální pravidlo v § 10 Zákona) na rok 2021 z 1 % na 4 % HDP. V následujících letech měly být veřejné finance konsolidovány tempem 0,5 % HDP ročně. Tato právní úprava však nevydržela dlouho, když v prosinci 2020 byla přijata další novela, v níž limit strukturálního deficitu pro rok 2021 nebyl vůbec stanoven a pro odvození výdajových rámců na rok 2022 mělo být použito odhadované strukturální saldo pro rok 2021 zlepšené o 0,5 % HDP.

V roce 2021, jenž zpráva hodnotí primárně, byla naše ekonomika ovlivňovaná koronavirovou pandemií. Hospodaření veřejných financí v tomto roce skončilo významným deficitem ve výši 5,9 % HDP, tedy necelými 360 miliardami. „Poskytování pomoci lidem postiženým koronavirovou pandemií bylo nezbytné. Dnes však mimo jiné i od Nejvyššího kontrolního úřadu víme, že některá přijímaná opatření s pandemií vůbec nesouvisela. Pro veřejné finance bylo pak fatální zejména to, že opatření nebyla časově omezena jen po dobu trvání pandemické krize; naopak přinesla na straně příjmů i výdajů trvalé změny, což se projevilo růstem strukturálního deficitu na odhadovanou hodnotu 4,3 % HDP,“ uvádí Mojmír Hampl, předseda NRR, a dodává, že jsme svědky jevu známého jako efekt západky, který je ekonomii popisován jako situace vyvolaná krizí, kdy se výdaje po odeznění krize, kvůli níž skokově narostly, nevrací zpět na původní úroveň.

Rozvolnění fiskálních pravidel s sebou přináší i významné riziko pro budoucí vývoj, neboť vláda v aktuální krizové situaci nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Jan Pavel, člen NRR, upozorňuje, že časový horizont návratu veřejných financí na udržitelnou úroveň je aktuálně v nedohlednu: „Ministerstvo financí ve svých materiálech odhaduje výši strukturálního salda pro roky 2023–2025 okolo –3 % HDP. Z toho je zřejmé, že se vláda v dohledné době nechystá k potřebným reformám příjmových a výdajových politik.“

Druhého fiskálního pravidla, tzv. dluhového, se novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 nedotkla, přesto je ale vypnutím pravidla strukturálního deficitu nepřímo ovlivněno. „Vygenerované deficity se každoročně propisují do výše dluhu, a přibližují tak riziko nárazu do dluhové brzdy,“ vysvětluje Jan Pavel. V roce 2021 činil dluh sektoru veřejných institucí 42 % HDP.

HLAVNÍ ZÁVĚRY ZPRÁVY O PLNĚNÍ PRAVIDEL ROZPOČTOVÉ ODPOVĚDNOSTI:

Plnění výdajového pravidla sektorem veřejných institucí („pravidlo strukturálního salda“):

  • při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2021 byl dodržen postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů dle § 10–12 Zákona;
  • nelze vyhodnotit dodržení hranice strukturálního deficitu, neboť druhá novela Zákona tuto hranici pro rok 2021 nestanovila;

„Rozvolnění pravidla strukturálního salda provedené druhou novelizací Zákona významně snižuje účinnost fiskálních pravidel, a vzdaluje veřejné rozpočty od návratu na udržitelnou úroveň,“ konstatuje Národní rozpočtová rada.

Plnění dluhového pravidla sektorem veřejným institucí („pravidlo dluhové brzdy“):

  • nedošlo k překročení hraničních hodnot ukazatele výše dluhu sektoru veřejných institucí definovaných v § 14 a § 16 Zákona;

„Hranice dluhové brzdy je Zákonem stanovena na 55 % HDP. Pokud nezačneme veřejné finance urychleně konsolidovat, narazíme do dluhové brzdy v roce 2028,“ vyplývá z projekce NRR, která je součástí Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, vydané 15. září 2022.

Hospodaření územních samosprávných celků:

  • k 31. prosinci 2021 překračovalo dluhové kritérium definované v § 17 odst. 1 Zákona celkem 578 obcí a žádný kraj. V roce 2021 nesplnilo svou povinnost snížit dluh o Zákonem definovanou minimální úroveň celkem deset obcí. Všechny však ve stanovené lhůtě provedly nápravná opatření, takže nebylo nutné přikročit k pozastavení převodu podílu na výnosu daní;

„Hospodaření územních samosprávných celků a jim podřízených organizací nepřináší pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí významná rizika. Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, což platilo i pro rok 2021. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká, a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí,“ konstatuje Národní rozpočtová rada.

Tisková zpráva (word) zde.

Celá Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti je k dispozici v sekci Vydáváme zde.