Zavedení minimálního důchodu by bez dalších opatření narušilo stabilitu veřejných financí, ukázala analýza ÚNRR

Zavedení minimálního důchodu by bez dalších opatření narušilo stabilitu veřejných financí, ukázala analýza ÚNRR

Úřad Národní rozpočtové rady dnes zveřejnil analýzu fiskálních dopadů zavedení minimálního (základního) důchodu pro jeho různé výše v rozmezí 5 až 15 tisíc korun měsíčně. Z dokumentu, jenž vznikl v návaznosti na úvahy o možném rozdělení 1. pilíře důchodového systému na zásluhovou a solidární část, vyplývá, že například pro minimální důchod na úrovni 10 000 Kč měsíčně by dodatečné fiskální náklady na jeho zavedení dosáhly 3,6 miliardy korun ročně. Pokud by minimální důchod činil 12 000 korun měsíčně, šlo by už o 12,3 miliardy korun ročně.

Tabulka 1 Dodatečné fiskální náklady zavedení minimálního důchodu ve výši 5 000 až 15 000 Kč

Výše minimálního důchodu (Kč) Dodatečné náklady na penze (mld. Kč) Penze očištěné o snížení sociálních dávek (mld. Kč)
5 000 0,1 0,1
5 500 0,2 0,2
6 000 0,3 0,3
6 500 0,4 0,4
7 000 0,6 0,6
7 500 0,8 0,8
8 000 1,1 1,0
8 500 1,5 1,4
9 000 2,0 1,9
9 500 2,7 2,5
10 000 3,6 3,4
10 500 4,9 4,6
11 000 6,7 6,4
11 500 9,1 8,7
12 000 12,3 11,9
12 500 16,4 15,8
13 000 21,4 20,8
13 500 27,5 26,7
14 000 34,7 33,9
14 500 43,2 42,3
15 000 52,6 51,7

Simulace Úřadu Národní rozpočtové rady tak ukazuje, že izolované zavedení minimálního důchodu by v dlouhém časovém horizontu narušilo stabilitu veřejných financí. “Pokud by tedy měl být minimální důchod zaveden, bylo by pro zachování stability veřejných financí nutné zavést spolu s ním také další opatření, jež by zajistila vyšší celkové příjmy důchodového systému a/nebo snížila náklady v jiné části systému,“ uvádí se v dokumentu.

Data z analýzy není možné interpretovat jako celkové dodatečné fiskální náklady na rozdělení 1. pilíře důchodového systému na solidární a zásluhovou část, což je varianta úpravy penzijního systému, kterou nyní rozpracovává Komise pro spravedlivé důchody. Analýza pokrývá pouze vyčíslení fiskálních dopadů takzvaného technického rozdělení – jde tedy o modelovou situaci, kdy by stávající důchody nedosahující úrovně hypotetického minimálního důchodu byly dorovnány na jeho výši, zatímco důchody nad úrovní minimálního důchodu by zůstaly stejné, jako je tomu nyní. Analýzu celkových fiskálních dopadů rozdělení 1. pilíře penzijního systému na solidární a zásluhovou část není v tuto chvíli na základě veřejně dostupných dat možné provést, protože zatím nebyly zveřejněny žádné podrobnější informace k zvažované budoucí podobě zásluhové části ani k tomu, jak by tato část byla navázána na nově vytvořený nultý solidární pilíř.