Zástupci ÚNRR se ve Vídni dozvěděli více o měření dopadu fiskální politiky na HDP

Zástupci ÚNRR se ve Vídni dozvěděli více o měření dopadu fiskální politiky na HDP

Rakouská rozpočtová rada (tzv. „Fiskalrat“) zorganizovala 29. října 2019 workshop na téma fiskálních multiplikátorů a vládních transferů. Zjednodušeně řečeno šlo o to, jak co nejpřesněji měřit dopady fiskální politiky (například změny výdajů sektoru veřejných institucí nebo změny daní) na hrubý domácí produkt. Na setkání ve Vídni dorazili zástupci Rakouské centrální banky (OeNB), reprezentanti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, představitelé výzkumných institucí zabývajících se hospodářskou politikou, a také vyslanci národních rozpočtových rad. Za český Úřad Národní rozpočtové rady se workshopu zúčastnili analytici Ivana Tománková a Ondřej Šíma.

Z prezentovaných příspěvků vyplynula především nezměrná různorodost odhadů fiskálních multiplikátorů v jednotlivých zemích. Jejich hodnoty jsou ovlivněny jednak charakteristikami ekonomiky, pro kterou jsou odhadovány (např. stupeň otevřenosti zahraničnímu obchodu, režim měnového kurzu, přítomnost automatických stabilizátorů, úroveň zadlužení), a jednak předpoklady, které výzkumníci musí učinit pro získání výsledku. Johannes Holler z rakouské rozpočtové rady zdůraznil, že metaanalýzy fiskálních multiplikátorů doposud bohužel (chybně) nebraly v potaz různost použitých metodik. Výjimkou je aktuální studie Jana Čapka a spoluautorů, která odhaduje hodnoty fiskálních multiplikátorů pro Rakousko. Česká Národní rozpočtová rada je v současnosti s Janem Čapkem v kontaktu ohledně potenciální spolupráce na odhadech fiskálních multiplikátorů také pro českou ekonomiku.

V kontextu činnosti rozpočtových rad hrají fiskální multiplikátory důležitou roli při analýzách dopadů fiskálních opatření na rozpočet (tzv. costing). Vzhledem k různorodosti jejich odhadnutých hodnot je však pro správnou aplikaci multiplikátorů nezbytná transparentnost způsobu, jakým byly stanoveny. „Je pozitivní, že se v současnosti nejčastěji používané makroekonomické modely tzv. nové keynesovské ekonomie, které bývají mnohdy nesprávně ztotožňovány jako modely užívané jenom centrálními bankami, kde je fiskální politika pouhým doplňkem, užívají také pro fiskální politiku,“ zhodnotil náplň setkání analytik Úřadu Národní rozpočtové rady Ondřej Šíma.

Foto: Ondřej Šíma