Vyjádření Národní rozpočtové rady k vybraným parametrům návrhu státního rozpočtu na rok 2021

Vyjádření Národní rozpočtové rady k vybraným parametrům návrhu státního rozpočtu na rok 2021

Ministerstvo financí zpracovalo první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 s předpokládaným deficitem ve výši 320 mld. Kč a 30. září 2020 jej předložilo vládě. Navrhovaná výše deficitu velmi podstatně překračuje schodek 116 miliard korun původně avizovaný ministryní financí. Navíc nepočítá s dalšími zamýšlenými opatřeními (např. zrušení zdaňování superhrubé mzdy), jež mohou výsledný schodek značně prohloubit.

K předloženému návrhu NRR konstatuje:

  • Navrhované parametry rozpočtu nezajistí dodržení limitu strukturálního salda stanoveného aktuálním zněním zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2021 činí 4 % HDP. Jde přitom o limit, který byl letos posunut z úrovně 1 % HDP, přičemž NRR rozvolnění v takovém rozsahu odmítala.
  • Pokud by byl v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to dle odhadu Ministerstva financí prohloubení strukturálního deficitu až na úroveň 4,5 % HDP. To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší.
  • Přístup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu, jak je prezentován v návrhu, vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel (které bylo zahájeno jarní novelizací zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a dále prohloubeno schválením zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky). V rámci předložené dokumentace je vyčerpán jakýkoliv prostor pro navýšení výdajů, přičemž některé úpravy nejsou z pohledu NRR dostatečně vysvětleny. NRR navíc doporučovala maximální hodnotu deficitu odvozenou v dubnové Rozpočtové strategii veřejného sektoru ve výši 273 mld. Kč nevyčerpat. Stávající návrh však místo toho počítá naopak se schodkem o téměř 50 mld. Kč vyšším.
  • Takovýto přístup k fiskálním pravidlům vede k podstatnému snižování jejich kredibility, což ohrožuje jejich dlouhodobou funkčnost. Namísto respektování podstaty a účelu fiskálních pravidel je preferován formalistický přístup.
  • Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální.
  • Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní v rozsahu cca 1,4 % HDP, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Jiné země, jako například sousední Německo, již oznámily jasný plán konsolidace veřejných financí. Zatímco letos Německo počítá se schodkem 218 miliard eur, napřesrok se deficit sníží na 96 miliard eur a v letech 2022 a 2023 už má být hospodaření země téměř vyrovnané (schodek 10,5 mld. €, resp. 6,7 mld. €). Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v těchto letech dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa. Čeští poslanci, kteří si od vlády při schvalování půlbilionového deficitu na letošní rok vyžádali předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027, dokument v daném termínu do 30. září neobdrželi.
  • Dodržování podstaty fiskálních pravidel není samoúčelné. Jejich respektování velmi významně snižuje riziko vzniku dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, která si dříve nebo později vyžádá konsolidační zásah. Ten je zpravidla spojený s nárůstem daní a redukcí rozsahu poskytovaných veřejných služeb a negativně tak dopadá na životní úroveň obyvatel.