Vyjádření Národní rozpočtové rady k pozměňovacímu návrhu, který ruší zdaňování superhrubé mzdy a rozvolňuje fiskální pravidla

Vyjádření Národní rozpočtové rady k pozměňovacímu návrhu, který ruší zdaňování superhrubé mzdy a rozvolňuje fiskální pravidla

Dne 26. 10. 2020 byl na webu Poslanecké sněmovny zveřejněn sněmovní tisk 910, který obsahuje pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Podstatou předloženého návrhu je zrušení zdaňování superhrubé mzdy a další rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

K předloženému návrhu NRR konstatuje:

  • Předložený návrh úpravy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti potvrzuje, že navrhované zrušení zdaňování superhrubé mzdy, jakož i nastavení státního rozpočtu pro rok 2021 není v souladu s hranicemi strukturálního salda, jak je stanovuje aktuální znění zákona. Ten však po jeho jarním rozvolnění, kterým byla hranice strukturálního salda pro rok 2021 posunuta na -4 % HDP, dává vládě už dostatečný prostor pro aktivní fiskální politiku. Dle názoru NRR tak není další prohlubování fiskální nerovnováhy v tuto chvíli nutné.
  • Vzhledem k tomu, že vládou schválený návrh státního rozpočtu na rok 2021 předpokládá strukturální saldo ve výši -4,5 % HDP, vedlo by opuštění zdaňování superhrubé mzdy při navrhovaných parametrech k prohloubení strukturálního deficitu na přibližně 6 % HDP. Pokud by byla následně prováděna konsolidace v rozsahu 0,5 % HDP ročně (jak návrh předpokládá), původní hranice strukturálního salda ve výši -1 % HDP by bylo dosaženo až v roce 2031.
  • Takové rozvolnění fiskální politiky by mělo za následek dlouhodobý nárůst dluhové kvóty, který by vyvrcholil kolem roku 2027, kdy by byla dosažena hranice dluhové brzdy (55 % HDP). Pokud by hospodaření sektoru veřejných institucí za rok 2020 dopadlo hůře, než předpokládá aktuální makroekonomická predikce, což lze vzhledem k restriktivním opatřením přijatým v souvislosti s druhou vlnou epidemie považovat za vysoce pravděpodobné, pak by došlo k prolomení dluhové brzdy ještě dříve. Analýzy z června tohoto roku přitom odhadovaly, že české veřejné finance na dluhovou brzdu narazí až kolem roku 2043.
  • Podoba předloženého návrhu i způsob jeho předložení představují závažné porušení elementárních pravidel rozpočtového procesu. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takto významným zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.
  • Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažným způsobem měněn poslaneckým pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel. Takto významná změna by měla projít standardním legislativním procesem, být prodiskutována s relevantními subjekty (včetně NRR) a obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce – obsahuje jak věcné, tak i formální chyby.
  • Navrhované snížení daně z příjmů fyzických osob výrazně poznamená také příjmy obecních a krajských rozpočtů. V prvním případě lze očekávat výpadek okolo 20 mld. Kč a ve druhém okolo 7 mld. Kč. Nelze předpokládat, že obce a kraje budou schopny v tomto rozsahu redukovat provozní výdaje, či zajistit si zdroje navýšením svého zadlužení. Důsledkem tohoto kroku tak bude pokles jejich investiční aktivity s negativním dopadem na agregátní poptávku a na tempo zotavení tuzemské ekonomiky.
  • V odůvodnění návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamýšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje.
  • Zvolený způsob snížení daňového zatížení fyzických osob nelze považovat za makroekonomicky vhodný, pokud má být jeho cílem stimulace spotřebitelské poptávky. Z hlediska dopadu na čisté příjmy totiž více získají domácnosti s vyššími příjmy, u kterých lze očekávat, že značnou část dodatečných příjmů uspoří, čímž nedojde k přesunu těchto prostředků do reálné ekonomiky.

Na základě výše uvedeného NRR nedoporučuje přijmout navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, neboť by pouze zásadním způsobem prohloubila nerovnováhu veřejných financí a nepřinesla by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.