Výbor pro rozpočtové prognózy

Výbor pro rozpočtové prognózy

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí, a to především z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. Jde o prognózy, které následně při sestavování svého rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce. Výsledek posouzení Výborem je ministerstvo financí povinno zveřejnit a zohlednit při svých prognózách.

Výbor pro rozpočtové prognózy vznikl na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a členství v něm je čestnou funkcí. Členů Výboru musí být nejméně sedm a jsou jmenováni vládou na návrh Národní rozpočtové rady. Funkční období členů výboru je tříleté.

Předpoklady pro funkci předsedy Výboru a členů Výboru, volba místopředsedy Výboru, jednání Výboru, práva a povinnosti členů Výboru, stanovení kritérií pro posuzování makroekonomických a fiskálních prognóz a vnitřní organizace Výboru se řídí statutem (PDF, 134 kB) a jednacím řádem Výboru (PDF, 147 kB) schváleným vládou na základě společného návrhu Ministerstva financí ČR a Národní rozpočtové rady.

Stávající Výbor pro rozpočtové prognózy je osmičlenný a zasedají v něm přední čeští ekonomové ze soukromé i veřejné sféry. Předsedou Výboru je od dubna 2018 hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, jenž byl v dubnu 2021 po uplynutí prvního tříletého mandátu potvrzen ve funkci i na následující období (do roku 2024).

 Složení Výboru pro rozpočtové prognózy:

Předseda : RNDr. Pavel SOBÍŠEK, hlavní ekonom UniCredit Bank

Členové (v abecedním pořadí):

  • Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy České republiky
  • Ing. Petr Král, ředitel Sekce měnové České národní banky
  • Ing. Karina Kubelková, Ph.D., MBA, hlavní analytička a vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory České republiky
  • Ing. Martin Kupka, CSc., hlavní ekonom ČSOB
  • doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D., makroekonomický analytik Českomoravské konfederace odborových svazů
  • PhDr. Jakub Seidler, Ph.D., hlavní ekonom České bankovní asociace
  • Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA, hlavní ekonom Komerční banky

Otázky a odpovědi vztahující se k činnosti Výboru pro rozpočtové prognózy

Proč Výbor předkládá samostatné stanovisko jak k makroekonomické, tak k fiskální predikci ministerstva financí?

Daňové příjmy státu se do velké míry odvíjejí od vývoje ekonomiky. Například spotřeba domácností významně ovlivní výběr DPH, růst mezd a platů pak má značný vliv na výběr daně z příjmu fyzických osob či na výběr pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení. Při odhadech daňových příjmů vychází i ministerstvo financí nejdříve ze své makroekonomické predikce. Míra závislosti výběru daní na makroekonomických parametrech se ovšem může měnit podle fáze ekonomického cyklu a rozhodně ji ovlivní jakékoliv změny v daňové politice. Proto se Výbor musí zabývat predikci daňových příjmů zvlášť.

Dochází v praxi k odlišnému hodnocení makroekonomické a fiskální predikce Výborem?

Stát se to může. Výbor může kupříkladu vyhodnotit makroekonomickou predikci jako realistickou a fiskální predikci jako optimistickou. Pak je zřejmé, že problém vidí v predikci daní. Ne vždy však lze rozložit odchylku takto přímočaře. Někdy je možné makroekonomickou prognózu jako celek vyhodnotit jako realistickou, nicméně struktura růstu se může oproti očekávání některých členů Výboru lišit, což pak předznamenává i jinou trajektorii daňových příjmů. Pokud Výbor hodnotí jako optimistickou jak makroekonomickou, tak fiskální predikci, může to znamenat jen problém na straně ekonomického výhledu (který se přenáší do výhledu daňových příjmů), nebo přímo nesouvisející problémy v obou predikcích. Každé stanovisko Výboru nicméně obsahuje kromě jednoslovného hodnocení také zdůvodnění, v němž jsou popsány důležité aspekty takového hodnocení.

Posuzuje Výbor kromě příjmové stránky rozpočtu také pravděpodobnost naplnění výdajových predikcí?

Nikoli, v mandátu Výboru není přímo se zabývat výdajovou stránkou rozpočtu, a tudíž schvalovat či rozporovat celkový deficit veřejných financí či jejich udržitelnost. Tento typ analýz pak provádí Národní rozpočtová rada. Pokud tedy Výbor vyhodnotí predikci ministerstva financí jako realistickou, nemusí to automaticky znamenat, že schvaluje směřování fiskální politiky jako takové. Pouze tím potvrzuje skutečnost, že predikce ministerstva financí v době vzniku bere v potaz všechny relevantní údaje a neodchyluje se ani jedním směrem oproti očekávání odborníků, tzn. že by odhady příjmů apriori nadhodnocovala či podhodnocovala.

Hodnotí Výbor také nastavení daňového mixu České republiky?

Nikoli, stanovení konkrétních daní a jejich parametrů je politickou odpovědností vlády. Výbor pouze posuzuje, zda jsou odhady ministerstva financí ohledně daňových příjmů v souladu se současnou zákonnou úpravou. Výbor však bere v potaz, jak daleko v legislativním procesu jsou chystané daňové změny dopadající na daňové příjmy, a zda by tak měly být v odhadech daňových příjmů zahrnuty či nikoli.

Pokud Výbor označí predikci za realistickou a predikce se přesto nenaplní, co to znamená?

Makroekonomické odhady jsou vždy zatíženy řadou rizik, která se mohou a nemusí naplnit. Je však podstatné, aby se v době vzniku odhadu pracovalo se všemi dostupnými informacemi, které jsou pro budoucí vývoj relevantní. Následkem neočekávaných událostí se sice může vývoj ekonomiky vždy změnit, což dokládá například i nedávné vypuknutí koronavirové pandemie, predikce by však v době svého vzniku měla odrážet nejpravděpodobnější vývoj. Pokud Výbor vyhodnotí predikci ministerstva financí jako realistickou a ekonomika se poté bude ve skutečnosti vyvíjet jinak, což povede i k jiným daňovým příjmům, bude hodnocení Výboru stále sloužit jako potvrzení snahy ministerstva financí vytvořit v době vzniku kvalitní predikci, která nebyla ani jedním směrem ovlivněna například politickými cíli. Odlišný vývoj daňových příjmů, a případně i celkového vládního deficitu, tak nebude moci být přisuzován záměru či expertnímu selhání ministerstva financí, ale půjde především o důsledek jiného než původně očekávaného ekonomického vývoje.

Jak je garantována nezávislost Výboru, který má posuzovat predikce ministerstva financí, když jsou jeho jednotliví členové jmenováni do svých funkcí vládou?
Členy Výboru sice podle zákona jmenuje vláda, ale děje se tak na základě nominace nezávislé Národní rozpočtové rady. Návrh na personální obsazení Výboru je čistě v její kompetenci, a ovlivnění nominací tudíž nehrozí. 

 Proč nejsou ve Výboru více zastoupeni členové akademické sféry?

Současné znění statutu Výboru pro rozpočtové prognózy vyžaduje, aby člen Výboru aktivně, dlouhodobě a na pravidelné bázi zpracovával veřejně publikované makroekonomické anebo fiskální prognózy. Tato podmínka do jisté míry omezuje možnost více zapojit do činnosti Výboru ekonomy z akademické sféry, kteří se ve své praxi obvykle zaměřují na užší oblast výzkumu a publikují v této sféře, méně často se však věnují pravidelné tvorbě predikcí makroekonomického a fiskálního prostředí. Navíc i ti z nich, kteří prognózy zpracovávají, pak mohou narážet na skutečnost, že jejich pracoviště ne vždy tyto prognózy formálně publikuje na svých webových stránkách.