V důsledku přijatých daňových změn čeká veřejné rozpočty příští rok výpadek dalších 100 miliard korun. K nárazu na dluhovou brzdu dojde už v roce 2025.

V důsledku přijatých daňových změn čeká veřejné rozpočty příští rok výpadek dalších 100 miliard korun. K nárazu na dluhovou brzdu dojde už v roce 2025.

Poslanecká sněmovna v noci na dnešek přijala sérii daňových změn, které představují největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí dosáhne jen v roce 2021 podle odhadu Národní rozpočtové rady 128 miliard korun.

Na DPH a spotřebních daních by se mohlo v důsledku zvýšení čistých příjmů obyvatel s následným promítnutím do vyšší spotřeby dodatečně vybrat zhruba 20 miliard korun. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála 2 % HDP. “Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 % HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025,” uvádí v reakci na schválené změny Národní rozpočtová rada.

Z přijatých opatření má největší dopad na příjmovou stranu sektoru veřejných institucí zrušení zdaňování superhrubé mzdy s tím, že od roku 2021 se bude daň z příjmu stanovovat jako 15 % z hrubé mzdy (resp. 23 % pro osoby s vyššími příjmy). Dle odhadů Národní rozpočtové rady bude výpadek příjmů sektoru veřejných institucí z titulu tohoto opatření činit v roce 2021 bezmála 90 miliard korun.

O dalších zhruba 40 miliard korun daňových příjmů přijdou veřejné finance v příštím roce v důsledku zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta se ze stávajících 24 840 korun ročně zvýší na částku odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě ta předminulý rok. Pro stanovení výše slevy v roce 2021 tedy bude rozhodující průměrná hrubá mzda v roce 2019, což odpovídá 34 125 Kč.

Kromě zrušení zdaňování superhrubé mzdy či navýšení základní slevy na poplatníka obsahuje přijatý daňový balíček například také zavedení takzvaného stravenkového paušálu, snížení spotřební daně z motorové nafty, zrušení stropu u daňového bonusu na děti a řadu dalších opatření.

Daňové změny byly v Poslanecké sněmovně přijaty až poté, co zákonodárci schválili v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. “V dalších čteních však není možné základní parametry rozpočtu měnit, proto očekávám, že v nejbližších týdnech či měsících bude Sněmovna muset zákon o státním rozpočtu na rok 2021 novelizovat,” říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, podle níž lze nyní očekávat schodek státního rozpočtu na rok 2021 na úrovni kolem 400 miliard korun.

Daňový balíček nyní projedná Senát, někteří členové vlády či poslanci už na Senátory apelovali, aby návrh s ohledem na očekávané výpadky veřejných rozpočtů upravil. Horní komora daňový balíček musí projednat do 30 dnů od postoupení z Poslanecké sněmovny.