Úřad Národní rozpočtové rady zveřejnil svoji výroční zprávu za rok 2020

Úřad Národní rozpočtové rady zveřejnil svoji výroční zprávu za rok 2020

Úřad Národní rozpočtové rady dne 25. března 2021 zveřejnil svoji výroční zprávu za rok 2020. Úvodní slovo předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové k dokumentu si můžete přečíst na následujících řádcích, celá výroční zpráva je pak k dispozici pod tímto odkazem.


Vážení čtenáři,

rok 2020 byl třetím rokem činnosti Národní rozpočtové rady a Úřadu Národní rozpočtové rady. V tomto roce zaznamenaly české veřejné finance zcela zásadní přelom v důsledku pandemie COVID-19.

Celé první dva roky své existence Národní rozpočtová rada upozorňovala na strukturální problémy veřejných financí, které tato pandemie naplno obnažila. Do roku 2020 vstupovala česká ekonomika s výší veřejného zadlužení v poměru k HDP na úrovni 30,2 %. Při předpokládaném růstu ekonomiky o 2 % byl pro rok 2020 naplánován schodek státního rozpočtu 40 mld. Kč, což mělo celkové zadlužení země posunout na 30,6 %.

Již první měsíce roku 2020 ale začaly obrázek výhledu hospodářského výkonu a na něj navazující vývoj veřejných financí výrazně měnit. V průběhu roku 2020 byl zákon o státním rozpočtu nakonec třikrát novelizován. Dvakrát se měnil také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. První novela zákona o státním rozpočtu z konce března 2020 schválila novou podobu státního rozpočtu se schodkem 200 mld. Kč a druhá novela z dubna 2020 navýšila schodek státního rozpočtu na 300 mld. Kč. V dubnu byla rovněž schválena novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tato novela se týkala vytvoření fiskálního prostoru pro rok 2021 – zvýšila limit strukturálního deficitu z 1 % na 4 % HDP, s tím, že tento krok je nevyhnutelný, aby veřejné finance nebyly vystavovány nadměrnému šoku po odeznění pandemie.

V následujících letech pak měly být veřejné finance konsolidovány tempem půl procentního bodu meziročně, takže 1% strukturální schodek jakožto základ pro výdajové fiskální pravidlo měl být dosažen v roce 2027. Národní rozpočtová rada tuto zákonnou úpravu odmítla s tím, že i pro rok 2021 by měl být využit institut jednorázových opatření tak, aby se nesměšovala výjimečná fiskální podpůrná opatření s těmi, která se do struktury veřejných financí promítnou dlouhodobě. K prvním dvěma navýšením schodku státního rozpočtu Národní rozpočtová rada nicméně přistupovala s pochopením – nutná restriktivní protiepidemická opatření paralyzující část ekonomiky s sebou nutně přinesla propad příjmů. Rovněž řada výdajových opatření pro stabilizaci ekonomické situace zasažených firem i zaměstnanců měla svoji logiku.

Rada ale zdůrazňovala, že velmi expanzivní výdajová vlády z let 2017 až 2019 výrazně přispěla politika k tomu, že přijímaná opatření musela být nutně realizována prostřednictvím zvyšování dluhu. Doporučení Rady přitom od začátku její práce vyznívala jednoznačně ve smyslu potřeby snížení procykličnosti fiskální politiky a nerozpouštění finančních prostředků, získaných díky nadprůměrně dobrému výkonu ekonomiky, okamžitě do mandatorních výdajů.

Třetí novela zákona o státním rozpočtu přijatá v červnu 2020 navýšila schodek pro rok 2020 na 500 mld. Kč, což Rada označila za předčasné, neopodstatněné a nadměrné. Tomuto stanovisku posléze odpovídal i výsledný schodek státního rozpočtu ve výši 367 mld. Kč. Poslední čtvrtletí roku 2020 bylo ve znamení debat o státním rozpočtu pro rok 2021. Rozpočet byl schválen se schodkem 320 mld. Kč, nicméně neobsahoval dopady tzv. daňového balíčku, dominantně představované zrušením zdaňování tzv. superhrubé mzdy. Daňový balíček byl přijat zvlášť a byl spojen s druhou novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která pro rok 2021 zcela vypnula pravidlo strukturálního deficitu jakožto základu pro stanovení výdajů státního rozpočtu. V platnosti zůstalo pouze budoucí snižování strukturálního deficitu tempem 0,5 procentního bodu ročně. To znamená, že místo roku 2027 se strukturální deficit vrátí na svou zákonnou hodnotu až v roce 2031.

Rada se v rámci svých zákonných pravomocí a možností vůči přijímaným opatřením vymezila a vydávala k nim stanoviska či studie. Jejich ústředním motivem byl vliv těchto kroků na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, jejich účelnost a opodstatněnost a také to, zda bezprostředně souvisí s koronavirovou krizí. Pokud by byla v boji s epidemií přijímána pouze opatření, která s ní bezprostředně souvisejí a automaticky skončí po odeznění pandemie, dopady na dlouhodobou udržitelnost by obsahovaly pouze zhoršení výše zadluženosti a nikoli další zátěž mandatorních opatření, přijímaných sice pod hlavičkou COVID-19, ale zabudovaných do příjmů a výdajů státního rozpočtu i po jeho odeznění.

Význam takovýchto doporučení pro krátkodobý a střednědobý horizont se nyní ukazuje naplno. Původní státní rozpočet pro rok 2021 byl novelizován ze schodku 320 mld. Kč na 500 mld. Kč již v únoru 2021. Dopady do trajektorie veřejného dluhu budou značné – zatímco dluhová brzda na úrovni 55 % HDP byla podle projekcí vytvořených až do poloviny roku 2020 záležitostí přespříští dekády, současné nastavení veřejných financí přiblížilo kolizi s dluhovou brzdou do období následujících tří až pěti let.

doc. Ing. Eva Zamrazilová, CSc. předsedkyně Rady