Úřad Národní rozpočtové rady vydal výroční zprávu za rok 2019

Úřad Národní rozpočtové rady vydal výroční zprávu za rok 2019

Úřad Národní rozpočtové rady, jehož hlavním posláním je zajišťovat úkoly spojené s odborným, organizačním, administrativním, personálním a technickým zabezpečením činnosti Národní rozpočtové rady, zveřejnil svoji výroční zprávu za rok 2019. Celý dokument je k dispozici zde, na následujících řádcích si pak můžete přečíst úvodní slovo, jež k výroční zprávě napsala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„Vážení čtenáři, v době, kdy píšu tyto řádky, prochází naše země i její veřejné finance zatěžkávací zkouškou, kterou během naší práce v roce 2019 nebylo možné očekávat. V závěrečné fázi přípravy této výroční zprávy se situace rychle měnila doslova den za dnem a doufám, že ve chvíli, kdy tento text budete číst, bude ohrožení veřejného zdraví již mírnější a ekonomické i fiskální výhledy jasnější a hlavně příznivější.

V posledním březnovém týdnu 2020 se zdá, že význam fiskálních pravidel a jejich dodržování ustoupily do pozadí, což je při bezprecedentním ohrožení zdraví obyvatel zcela pochopitelné. Nicméně pandemie koronaviru dříve nebo později odezní a pak se naplno ukáže, jak byly nejen zdravotní systémy, ale i veřejné finance jednotlivých zemí na nečekaný šok připraveny.

Česká republika se na začátku roku 2020 mohla pyšnit jedním z nejnižších zadlužení nejen v rámci EU, ale i v celém vyspělém světě. Jakožto malá a otevřená ekonomika nicméně vždy byla, je a bude citlivější na veškeré výzvy přicházející z vnějšího okolí. Původní hospodářský výhled pro rok 2020 byl už před vypuknutím pandemie koronaviru zatížen vyšší mírou nejistoty a rizik, než se očekávalo v druhé polovině roku 2019, kdy státní rozpočet procházel schvalovacím procesem. Pandemie a s ní spojená opatření pak situaci zcela změnila.

Přesto dává smysl se k dění v roce 2019 prostřednictvím této výroční zprávy vrátit. Mimo jiné proto, že Národní rozpočtová rada za využití analytické podpory Úřadu Národní rozpočtové rady i loni apelovala na provádění proticyklické fiskální politiky a vytváření rezerv v dobrých časech pro časy horší, což se v posledních týdnech ukázalo jako více než opodstatněné.

Pevně věřím, že současná zkušenost povede po překonání aktuálních výzev k větší koncentraci na stabilizační funkci fiskální politiky. Pohled do vzdálenější budoucnosti totiž z hlediska udržitelnosti veřejných financí nedával ani před vypuknutím pandemie nového koronaviru příliš důvodů k optimismu, a to především kvůli stárnutí populace.

Silné populační ročníky jsou nyní ještě v produktivním věku, a tak důchodový systém v posledních solidního hospodářského růstu vykazoval dokonce přebytky. V období po roce 2030, až začnou tyto ročníky odcházet do penze, se ale situace změní. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vypracovaná Národní rozpočtovou radou v roce 2019 ukázala, že pokud bude i nadále platit stávající nastavení důchodového systému a politická reprezentace naší země nepřistoupí k důchodové reformě ani k jiné zásadní změně klíčových parametrů, začne se penzijní systém v důsledku demografického vývoje propadat do čím dál větších schodků, což výrazně zasáhne celé české veřejné finance.

Minulý rok v tomto ohledu nepřinesl i přes počáteční naději spojenou se vznikem Komise pro spravedlivé důchody žádný zásadní posun. Udržitelnosti veřejných financí se Česko nepřiblížilo, naopak se zase posunulo o rok blíže období, ve kterém se problémy začnou projevovat naplno. Propad ekonomiky v roce 2020 navíc nepříznivou situaci ještě umocní.“