Stát plánuje hospodařit v roce 2019 se schodkem 40 miliard korun

Stát plánuje hospodařit v roce 2019 se schodkem 40 miliard korun

Poslanecká sněmovna ve středu 19. prosince schválila většinou 108 hlasů státní rozpočet. “Nejdůležitější zákon roku”, jak se rozpočtu často přezdívá, počítá pro následujících 12 měsíců s příjmy 1465,3 miliardy korun a výdaji ve výši 1505,3 miliardy. Výsledkem tedy má být schodek 40 miliard korun. To je o 10 miliard korun nižší deficit, než jaký poslanci schválili na rok 2018.

Státní rozpočet na rok 2019 počítá mimo jiné i se zvýšením výdajů na důchody (+37,9 miliardy korun), platy státních zaměstnanců (+23,3 miliardy) či investice (+21,7 miliardy z národních zdrojů). Zároveň se mají zvýšit také rozpočtové příjmy a to zejména díky očekávanému růstu české ekonomiky o 3,1 %.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je sice rozpočet realisticky nastavený, zákonodárci ale propásli možnost si při dobré kondici ekonomiky vybudovat rezervu na období, kdy hospodářství nebude vykazovat tak dobré výsledky. “Mandatorní výdaje máme vysoké už letos a pro rok 2019 dochází k jejich dalšímu navýšení. Myslím si, že v dobrých dobách by měl být rozpočet ambicióznější, nicméně je zřejmé, že jde o kompromis v rámci koaliční vlády,” uvedla Zamrazilová.

Poslanci ve třetím čtení přinesli více než 100 návrhů na přesuny peněz v rámci státního rozpočtu v celkovém objemu 134 miliard korun. Sněmovna nakonec schválila jen zlomek z nich za zhruba miliardu korun. O den později – ve čtvrtek 20. prosince státní rozpočet podepsal i prezident republiky Miloš Zeman. Nemusel čekat na rozhodnutí Senátu, protože zákon o státním rozpočtu je projednáván a schvalován pouze v Poslanecké sněmovně.

Rozpočet je tak na rok 2019 včas připraven. O tom, nakolik se naplní, a jaký bude nakonec výsledek hospodaření státu na konci roku, rozhodne zejména kondice ekonomiky. Ta bude mimo jiné závislá i na dění v zahraničí. Sama vláda v důvodové zprávě k rozpočtu zmiňuje například rizika v podobě hrozby obchodních válek či takzvaného tvrdého brexitu.