Stát by měl obcím a krajům kompenzovat výpadek příjmů, uvádí NRR ve svém novém stanovisku

Stát by měl obcím a krajům kompenzovat výpadek příjmů, uvádí NRR ve svém novém stanovisku

Výkon české ekonomiky za letošní první čtvrtletí byl ovlivněn efektem pandemie Covid-19 jen zčásti. HDP celkově meziročně klesl o 2 %, především vlivem oslabení exportu a investic, zatímco spotřeba domácností stagnovala. Ve druhém čtvrtletí bude propad HDP nicméně výrazně hlubší, protože zatímco v prvním kvartále se útlum ekonomiky týkal jen druhé poloviny března, do druhé poloviny roku spadá duben a květen, kdy už bylo hospodářství zasaženo naplno po celou dobu. “Vývoj ve druhé polovině roku pak bude záviset nejen na restartu ekonomiky po rozvolnění domácích opatření utlumujících hospodářskou aktivitu, ale především na vývoji poptávky po českém exportu ze strany našich hlavních obchodních partnerů,” uvádí Národní rozpočtová rada ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky ze 3. června 2020.

NRR ve svém stanovisku navíc konstatuje, že v současné situaci je pomoc zasaženým ekonomickým subjektům ze strany státu nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů. Nezbytné rozvolnění veřejných financí by však mělo být podle NRR pouze dočasné a po stabilizační fázi by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. Z těchto důvodu se NRR domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 (schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) není nejen žádoucí, ale ani potřebné.

Národní rozpočtová rada dále uvádí, že celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí v roce 2020 bude závislé na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu HDP, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 %, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl dle výpočtů NRR 304 mld. Kč, což by odpovídalo 5,5 % HDP.

Rada také poukazuje na to, že z hlediska efektivity opatření přijímaných na podporu ekonomiky se bohužel v řadě případů ukazuje přetrvávající nepružnost některých částí veřejné správy, což se mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých tudíž dělají žadatelé příliš často chyby, a pomalostí jejich vyřizování.

Stanovisko zároveň zmiňuje negativní dopady kompenzačního bonusu OSVČ (tzv. „Pětadvacítky“ administrované formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) na rozpočty obcí a krajů. Tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Tu lze z hlediska rozsahu považovat za velmi významnou, neboť investice územních samosprávných celků v posledních letech tvořily téměř polovinu veškerých veřejných investic.

NRR dodává, že nepříznivý vliv na rozpočty územních samospráv by měla také již Poslaneckou sněmovnou schválená možnost zpětného uplatnění ztráty v rámci daní z příjmů (tzv. Loss carryback). NRR konstatuje, že se jedná o nástroj s potenciálně velmi významnými dopady do veřejných rozpočtů. Jeho efektivnost ve smyslu udržení zaměstnanosti a stabilizace firem je navíc ve srovnání s již existujícími nástroji velmi nízká; kromě toho dochází k dalšímu znepřehledňování daňových zákonů. V případě přijetí tohoto opatření bude zcela klíčové zastropování maximální hodnoty zpětně uplatněné ztráty. Pokud by k němu nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty.

Masivní dodatečný výpadek příjmů by pro měl být podle NRR místním rozpočtům kompenzován transferem ze státního rozpočtu v podobě nespecifických dotací. Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv.

Rada se zároveň domnívá, že v současné době, kdy jsou v rychlém tempu zaváděna a dále upravována různá opatření pro stabilizaci ekonomiky, a kdy není dostatek prostoru pro diskusi jiných opatření, by neměly být přijímány kroky, které s koronavirovou krizí ne zcela souvisí, a které mají potenciálně významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Například jde o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy vláda navrhuje několik úprav směřujících ke snížení transparentnosti jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi.

NRR dodává, že v případě opatření, která mohou v budoucnu ovlivnit udržitelnost veřejných financí, se aktuálně jedná také o způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany, přičemž náklady na realizaci projektu se mají pohybovat kolem 160 mld. Kč. Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady. Rozhodnutí obdobného významu proto mají být dle názoru NRR přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.