Rozpočty pod drobnohledem

Rozpočty pod drobnohledem

 

Slovníček pojmů

 

Veřejné rozpočty
Soustava veřejných rozpočtů obsahuje kromě státního rozpočtu také rozpočty územních samospráv (kraje, obce), zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol, mimorozpočtových fondů, příspěvkových organizací, a dalších veřejných institucí, které nepůsobí na konkurenčním trhu. Jejich prostřednictvím vykonávají tyto instituce veřejné politiky v řadě oblastí (obrana, školství, sociální, atd.).

Státní rozpočet
Státní rozpočet představuje největší z prvků veřejných rozpočtů. Jeho hlavní parametry jsou každoročně schvalovány na návrh vlády Poslaneckou sněmovnou jako speciální zákon. Ve své podstatě se jedná o plán hospodaření státu na jeden rok. Největšími příjmovými položkami českého státního rozpočtu jsou pojistné na sociální zabezpečení a daně. Dohromady na ně v roce 2017 připadaly více než čtyři pětiny všech příjmů státu. Největší část výdajů (přes 40 %) šla v roce 2017 na sociální dávky, především pak na důchody.

Schodek/přebytek státního rozpočtu
Pokud jsou výdaje státního rozpočtu za sledované období (zpravidla jeden kalendářní rok) vyšší než jeho příjmy, vzniká rozpočtový schodek – jinak zvaný též deficit, v opačném případě vzniká přebytek. Aby stát pokryl schodkové hospodaření, musí se zpravidla ještě více zadlužit. V historii samostatné České republiky skončil státní rozpočet ve schodku vždy, s výjimkou let 1993-1995 a 2016.

 

Tabulka: Salda státního rozpočtu v historii samostatné České republiky (hotovostní vyjádření)

RokSaldo státního rozpočtu (v mld. Kč)
19931,08
199410,44
19957,23
1996-1,56
1997-15,72
1998-29,33
1999-29,63
2000-46,06
2001-67,71
2002-45,72
2003-109,05
2004-93,68
2005-56,34
2006-97,58
2007-66,39
2008-20,00
2009-192,39
2010-156,42
2011-142,77
2012-101,00
2013-81,26
2014-77,78
2015-62,80
201661,77
2017-6,15

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Státní dluh a dluh sektoru vládních institucí
Státní dluh je souhrnem závazků vlády, které vznikají především schodkovým hospodařením státního rozpočtu. Za dobu existence samostatné České republiky se státní dluh zvýšil ze 158 miliard korun v roce 1993 až na 1,62 bilionu v roce 2017. Po většinu času státní dluh rostl, snížil se pouze v letech 1994, 1995, 2014 a 2016.

Pokud se ke státnímu dluhu připočtou závazky územních samospráv, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a dalších institucí spadajících do soustavy veřejných rozpočtů, dostaneme informaci o výši takzvaného veřejného dluhu (známého i pod názvy „vládní dluh“ nebo „dluh sektoru vládních institucí“). Ten na konci rok 2017 činil 1,75 bilionu korun.

Dluh v poměru k HDP
Pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu. Ten ukazuje jak je dluh vysoký ve srovnání s velikosti ekonomiky dané země. Vládní dluh Česka na konci roku 2017 dosahoval 34,6 % HDP a patřil tak k nejnižším v Evropské unii. Například v případě Řecka činil vládní dluh ve stejném období téměř 180 % HDP, více než 100 % svého ročního HDP dluží také Itálie, Portugalsko, nebo Belgie.

Tabulka: Vládní dluh vybraných států EU v poměru k HDP

StátVládní dluh v poměru k HDP (v %, data ke konci roku 2017)
Estonsko9,0
Lucembursko23
Bulharsko25,4
Česká republika34,6
Rumunsko35
Dánsko36,4
Slovensko50,9
Německo64,1
Rakousko78,4
Průměr EU 2881,6
Francie97
Kypr97,5
Španělsko98,3
Belgie103,1
Portugalsko125,7
Itálie131,8
Řecko178,6

Zdroj: Eurostat

 

Obsluha dluhu
Státy se nejčastěji zadlužují vydáváním dluhopisů, které je třeba investorům splácet i s úroky. Právě úroky a další poplatky spojené se zadlužením dohromady tvoří náklady na takzvanou obsluhu dluhu. V roce 2017 na tento účel český státní rozpočet vydal zhruba 40 miliard korun.

Podrobné informace o dluhopisech a státních pokladničních poukázkách (dluhové cenné papíry s krátkou splatností), které Česko vydalo a plánuje vydávat, zveřejňuje na svém webu Ministerstvo financí ČR.

 

Dluhová brzda
Pokud dluh sektoru veřejných institucí dosáhne 55 % nominálního hrubého domácího produktu, aktivují se na základě zákona 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vláda například na základě takzvané dluhové brzdy schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, rovněž předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky kromě toho schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Ostatní veřejné instituce nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok. Z výše uvedených pravidel existují výjimky například pro případ, že dojde k výraznému zhoršení ekonomického vývoje po dobu dvou let, nebo pro případ nouze či válečného stavu.

Maximální výše deficitu
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, připouští, aby celkové výdaje sektoru veřejných institucí byly vyšší než jeho celkové příjmy. Rozdíl (deficit) však nesmí přesáhnout 1 % nominálního HDP. Výdaje sektoru veřejných institucí však může ministerstvo financí ve výjimečných případech navýšit – například když stát čelí živelním pohromám, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává významný propad ekonomiky (čtvrtletní meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %).