TK NRR (včetně videozáznamu): Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje. Obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru

TK NRR (včetně videozáznamu): Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje. Obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru

Národní rozpočtová rada vydala novou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. České veřejné finance se nacházejí ve významné nerovnováze, která vznikla kombinací fiskálně nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňským rokem došlo v projekcích vývoje zadlužení jen k drobným zlepšením, klíčové závěry NRR se tak nemění – pokud nedojde k významné změně daňových a výdajových politik, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let; od 30. let pak bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat. Vyplývá to ze Zprávy.

Dle NRR došlo v posledních letech ke snížení příjmů veřejných rozpočtů, zatímco výdaje naopak narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo 3 % HDP. „Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany státního rozpočtu,“ uvádí předseda NRR Mojmír Hampl s tím, že tyto kroky sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodává Mojmír Hampl.

Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů přichází aktuálně zhruba o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejen přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ uvedl člen NRR Jan Pavel.

Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být reálně odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které ošetřují takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu.

Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však dosud zveřejněné vládní dokumenty neobsahují a ani nenaznačují. „Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 % HDP, z čehož lze odvodit, že žádné systémové reformy se nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ dodává Jan Pavel a pokračuje: „Chápeme, že snaha o fiskální konsolidaci je komplikována novou krizí, jejímž primárním hybatelem je útok Ruské federace na Ukrajinu. Řešení této krize by však mělo být spojeno pouze s jednorázovými, časově omezenými výdaji, které se do strukturálního salda, respektive deficitu nepropisují.“

Strukturální deficit jako výsledek rozvolnění fiskálních pravidel

V minulých letech se ukázalo, jak zásadní je pro funkčnost a udržitelnost systému veřejných financí dlouhodobá stabilita fiskálních pravidel. Dvojí novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 důvěryhodnost systému značně podryla a nekvalitní legislativní zásahy zejména do konstrukce pravidla strukturálního salda (deficitu) vedly ke značnému znepřehlednění právní úpravy.

„Fiskální pravidla byla přes náš nesouhlas zcela nevhodně rozvolněna ve formě poslaneckého pozměňovacího návrhu, který neprochází přes Legislativní radu vlády. Ta zabezpečuje mimo jiné to, aby se do právního systému nedostávala vadná ustanovení a paragrafy,“ říká Mojmír Hampl.

Největším problémem právní úpravy v novelizovaném znění je její nelogičnost a nejasnost. Zatímco ministerstvo financí z nynějšího znění zákona vyvozuje, že má z právního hlediska pro konsolidaci veřejných financí dostatek prostoru a času, a tedy nemusí spěchat, NRR uvádí, že ustanovení novelizující pravidlo strukturálního salda, konkrétně stanovení výdajových rámců, jednoznačně pamatuje pouze na rok 2022. Protože právní úprava pro rok 2023 a následující roky v ustanoveních, které přinesla novelizace, chybí, má být dle NRR od příštího roku opět aplikováno pravidlo strukturálního salda ve výši –1 % HDP. Vrátit se k tomuto pravidlu by tedy znamenalo, že by deficit pro rok 2023 musel být o zhruba 140 mld. Kč nižší.

Stárnutí populace nadále hlavním faktorem dlouhodobé nerovnováhy

Klíčovým ukazatelem situace veřejných financí z dlouhodobého hlediska je projekce výše veřejného dluhu na konci 50letého horizontu. Dle letošní projekce, předpokládající po dobu příštích padesáti let stávající příjmové a výdajové politiky, by v roce 2072 činil veřejný dluh 296 % HDP. Nejedná se však o predikci skutečné výše dluhu za padesát let, nýbrž o ukazatel rozsahu dlouhodobé nerovnováhy.

Jedním z hlavních důvodů dlouhodobé nerovnováhy veřejných financí je demografická struktura České republiky a s ní spojená neudržitelnost důchodového systému. Počet starobních důchodců bude dle Českého statistického úřadu kulminovat kolem roku 2058 na úrovni zhruba 3,1 milionu osob, což je přibližně o 700 tisíc více než nyní. Na jednoho občana staršího 65 let tak bude za 40 let připadat 1,7 osoby v produktivním věku (dnes je to 2,8 osoby).

Náraz na dluhovou brzdu se oddaluje. Nezaslouženě a jen o pár let

Míru naléhavosti řešení obou nerovnováh NRR ukazuje také na projekci roku, kdy Česko narazí na takzvanou dluhovou brzdu, tedy kdy výše dluhu dosáhne hranice 55 % HDP, na které je tzv. dluhovým fiskálním pravidlem ukotvena.

V roce 2021 dosáhl poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP hodnoty 42 % a meziročně tak vzrostl o 4,4 p. b. Dle projekce NRR by k prolomení hranice dluhové brzdy došlo v roce 2028. Ve srovnání s předchozí Zprávou to je o 4 roky později, jedná se tedy o dílčí zlepšení. „Nejde však o důsledek žádoucích reforem, ale o fakt, že hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2021 skončilo lépe než bylo původně očekáváno. Určitou roli v tomto případě hraje také vysoká inflace, která snižuje poměr veřejného dluhu k HDP,“ upozorňuje Jan Pavel.

Finanční zátěž pro budoucí generace

Fiskální rozvolnění během pandemie covidu není jedinou příčinou současné nerovnováhy veřejných financí. „Kdyby se české vlády chovaly fiskálně odpovědně a během ekonomicky příznivých let, předcházejících pandemii, vytvářely rezervy pro případ krize, byla by nynější situace veřejných financí výrazně optimističtější,“ objasňuje Jan Pavel. NRR také opakovaně vyzývá k provedení potřebných reforem v oblasti penzijního systému, který, jak ukazují její projekce, se v této podobě stane počínaje třicátými lety významným faktorem tlačícím veřejné finance do deficitů. Odsouvání reformních kroků fakticky pouze přesouvá finanční zátěž z aktuálně ekonomicky aktivních generací na generace budoucí.

„Bohužel ani aktuální vývoj nenasvědčuje, že by se situace veřejných financí měla obracet k lepšímu. Naopak, avizované zásahy do energetického trhu mohou pro veřejné rozpočty znamenat bezprecedentní a přitom dlouhodobou zátěž. Jak ukazuje zkušenost ze světa, jednou spuštěné rozsáhlé programy kompenzací cen energií se velmi obtížně vypínají a mohou se stát dalším významným mandatorním výdajem veřejných rozpočtů, a to zejména v situaci, kdy většina odborníků nečeká rychlý návrat cen energií na úrovně před začátkem roku 2022. To bude zesíleno faktem, že samotné kompenzační programy budou do jisté míry umožňovat cenám držet se na vyšších úrovních,“ uzavírá Mojmír Hampl.

Tisková zpráva zde (word) a prezentace z tiskové konference zde (ppt).

Celou Zprávu naleznete v sekci Vydáváme zde.

Záznam z tiskové konference na našem YouTube zde.