Nová studie ÚNRR vyčísluje dopady zrušení superhrubé mzdy při sazbách 15 a 23 %. Kromě výpadku příjmů by došlo i ke snížení progresivity a nárůstu nerovnosti

Nová studie ÚNRR vyčísluje dopady zrušení superhrubé mzdy při sazbách 15 a 23 %. Kromě výpadku příjmů by došlo i ke snížení progresivity a nárůstu nerovnosti

Jednou z klíčových nejistot ohledně příjmů a výdajů sektoru veřejných institucí v roce 2021 je budoucí podoba zdaňování příjmů fyzických osob. Návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun žádné změny v této oblasti nezahrnuje. K vládnímu daňovému balíčku, který v Poslanecké sněmovně míří do třetího závěrečného čtení (sněmovní tisk 910) se však sešla řada pozměňovacích návrhů, jež počítají s opuštěním dosavadního konceptu zdaňování superhrubé mzdy a paralelní úpravou daňových sazeb.

Ačkoli vláda ve svém programovém prohlášení počítala s tím, že se po zrušení zdaňování superhrubé mzdy přejde na daňové sazby 19 a 23 %, podporu ministerstva financí i sněmovního rozpočtového výboru získal návrh poslance Andreje Babiše, podle něhož mají být hrubé mzdy zaměstnanců daněny sazbou 15 % s výjimkou vyšších příjmů, jež mají podléhat sazbě 23 %. Takováto významná úprava zdanění příjmů fyzických osob by měla značné dopady na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a míru progresivity českého daňového systému. Odhady fiskálních a distribučních dopadů navrhované změny přináší nová informační studie Úřadu Národní rozpočtové rady, podle níž by sektor veřejných institucí v takovém případě v příštím roce přišel na příjmech z této daně až o 88 miliard korun. Na státní rozpočet by připadaly zhruba dvě třetiny této částky, zbylý výpadek by šel na vrub rozpočtům obcí a krajů. „Pokud by nedošlo ke kompenzaci zvýšením jiných daní, nebo redukcí výdajů, znamenalo by to od roku 2021 (po započtení očekávaného dodatečného výnosu DPH a selektivních spotřebních daní) zhoršení strukturálního salda hospodaření veřejných rozpočtů o cca 1,3 % HDP,“ uvádí studie.

Kromě fiskálních dopadů však materiál upozorňuje také na redistribuční důsledky navrhované změny v podobě snížení progresivity daně z příjmů a nárůstu nerovnosti čistých disponibilních příjmů. „Regresivita by se projevila i v rozložení daňové úspory mezi jednotlivé domácnosti. V případě domácností s nízkými příjmy by se průměrná měsíční daňová úspora pohybovala kolem 180 Kč, zatímco u 10 % domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5 600 Kč. Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ konstatují na základě simulací provedených pomocí mikrosimulačního modelu EUROMOD autoři studie.