Nová makroekonomická prognóza MF je podle Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Stejné hodnocení obdržela i predikce fiskálních příjmů

Nová makroekonomická prognóza MF je podle Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Stejné hodnocení obdržela i predikce fiskálních příjmů

Výbor pro rozpočtové prognózy v úterý 20. dubna 2021 projednal novou makroekonomickou i fiskální predikci Ministerstva financí ČR. S ohledem na epidemickou situaci v zemi se i tentokrát jednání uskutečnilo on-line a zúčastnilo se ho všech 9 členů Výboru.

Makroekonomickou predikci Ministerstva financí ČR 2021-2022 Výbor vyhodnotil z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 7 z 9 přítomných členů Výboru, jeden člen považoval predikci za optimistickou, jeden člen pak za obezřetnostní.

Většina členů Výboru souhlasila s hlavními závěry prognózy MF pro výhled růstu tuzemské ekonomiky v letech 2021 a 2022. Většina členů však zároveň zdůraznila, že struktura růstu je v jejich vlastních prognózách odlišná, přičemž nejčastěji zmiňovali jimi předpokládaný rychlejší růst spotřeby domácností v letošním roce oproti prognóze MF, a naopak mírně slabší růst v roce příštím. Řada členů Výboru také uvedla, že pro letošní rok předpokládá oproti prognóze MF slabší růst investic. „Mezi členy Výboru panovala rovněž široká shoda na tom, že rizika prognózy jsou stále citelně zatížena nejistotou spojenou s pandemickým vývojem, který lze i nadále jen obtížně odhadovat,“ uvedl po jednání předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek.

Kromě nové makroekonomické predikce posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy na svém úterním zasedání také predikci příjmů sektoru vládních institucí Ministerstva financí ČR 2021-2022. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil rovněž za realistickou. Pro toto hodnocení hlasovalo 6 z 9 přítomných členů Výboru, dva členové považovali prognózu za optimistickou, jeden člen se hlasování nezúčastnil.

Členové Výboru se shodli, že je vzhledem k pandemické situaci nadále velmi obtížné navázat predikci příjmů na makroekonomické parametry, a to z důvodu mimořádného rozsahu diskrečních opatření. Jejich působení na příjmy rozpočtů sektoru vládních institucí může být věrohodně vyčísleno v jednotlivostech, ovšem jako celek mohou mít tato diskreční opatření vliv na samotné makroekonomické podmínky. Další zmíněné nejistoty predikce příjmů jsou společné s makroekonomickými nejistotami a týkají se především strukturálních změn v ekonomice v důsledku dlouhodobého působení protiepidemických opatření a rychlosti zotavování tuzemské ekonomiky v letošním a příštím roce.

Úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy bylo posledním před tím, než všem stávajícím členům vyprší zákonem daný tříletý mandát. Nové členy Výboru jmenuje vláda na návrh Národní rozpočtové rady, přičemž platí, že jednotliví členové mohou být do Výboru pro rozpočtové prognózy jmenováni opakovaně. „Ráda bych všem předním českým ekonomům, kteří ve Výboru v posledních třech letech působili, poděkovala za to, že ve svém volném čase a bez nároku na honorář přispívali svými odbornými znalostmi a zkušenostmi k objektivnímu posuzování a vyhodnocování predikcí ministerstva financí. Jsem přesvědčena o tom, že činnost Výboru přispěla k větší transparentnosti a kvalitě tvorby základních podkladů, jež vstupují do procesu přípravy veřejných rozpočtů. Doufám, že Výbor na tuto dobře zavedenou praxi naváže i v novém složení,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.