Návrh důchodové reformy nepřináší systémové řešení udržitelnosti, míní NRR. Vidí ale i některá pozitiva

Návrh důchodové reformy nepřináší systémové řešení udržitelnosti, míní NRR. Vidí ale i některá pozitiva

Návrh reformy důchodového systému, tak jak jej prezentovala 10. ledna 2020 Komise pro spravedlivé důchody, zatím podle Národní rozpočtové rady nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému v České republice. Rada to konstatovala ve svém vyjádření, podle kterého však má navrhovaná konstrukce ve srovnání se stávajícím stavem i několik výhod. “Za nejpodstatnější z nich je možné považovat otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a změnu struktury daňového břemene ve prospěch snížení daňového zatížení práce,” uvádí Rada. Zároveň však upozorňuje, že záleží také na tom, jaké daně by byly v tomto případě naopak zvyšovány s cílem získat výnosy pro pokrytí nákladů nultého pilíře.

Z hlediska zaměření Národní rozpočtové rady je klíčové, jak by navrhované změny ovlivnily střednědobou a dlouhodobou udržitelnost penzijního veřejných financí. Rada tedy oceňuje, že materiál k jednotlivým variantám přináší informace o dopadu na ukazatel S2, podle kterého lze dopad na dlouhodobou udržitelnost posuzovat. “Na druhou stranu však žádná z předložených variant tento problém (významně) neřeší, nebo ho dokonce zhoršuje,” uvádí Rada.

Rada také připomíná, že již existující nastavení důchodového systému lze z dlouhodobého hlediska označit za neudržitelné. Jakékoli zvyšování výdajů bez definování nových příjmů, redukce jiných výdajů, či změny jiných relevantních parametrů (např. věk odchodu do důchodu) by tento problém ještě prohloubilo.

NRR se dále domnívá, že jakékoli změny v důchodovém systému, které povedou k růstu výdajů v budoucnosti (zejména tzv. spravedlivá varianta), by neměly být přijímány izolovaně s tím, že reforma příjmů bude následovat. Zkušenosti ze zahraničí, ale i z České republiky totiž ukazují, že fázové reformy, kdy jsou nejprve zvyšovány výdaje a následně se mají řešit příjmy či úpravy systému, které mají budoucí výdaje redukovat, zpravidla končí pouze (populárním) zvyšováním výdajů a další fáze již nejsou implementovány. Důsledkem je pak zvýšení nerovnováhy veřejných financí. Změny v důchodovém systému vedoucí k nárůstu výdajů, by proto podle NRR měly být přijímány v balíku s dalšími opatřeními (dodatečné příjmy, úpravy jiných parametrů), a měly by jako celek vést ke zlepšení ukazatelů dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Rada si ve svém vyjádření všímá také takzvaného třetího pilíře důchodového systému, ve kterém si lidé za podpory státu odkládají prostředky na stáří sami. “Úpravy důchodového systému by se neměly omezovat pouze na část financovanou z veřejných rozpočtů. Vzhledem k velkému rozsahu očekávané demografické změny by bylo vhodné posílit i úroveň soukromého důchodového spoření občanů, aby tak byla v budoucnu zajištěna dostatečná životní úroveň starobních důchodců. Úpravy by se tak měly dotknout i již existujícího třetího pilíře,” uvádí závěrem Rada.