Komentář Jana Pavla a Lenky Lakotové: Úklid veřejných financí za krátké rozpočtové provizorium stojí

Komentář Jana Pavla a Lenky Lakotové: Úklid veřejných financí za krátké rozpočtové provizorium stojí

Na následujících řádcích si můžete přečíst komentář člena Národní rozpočtové rady Jana Pavla a analytičky Úřadu Národní rozpočtové rady Lenky Lakotové, který byl publikován 23. prosince 2021 v Hospodářských novinách a na webu.


Koaliční vláda nechce vládnout podle dosud neschváleného rozpočtu vytvořeného kabinetem Andreje Babiše. Ve volbách koalice Spolu a PirSTAN slíbily, že jsou pro rok 2022 schopny sestavit rozpočet s nižším schodkem, dominantně ho plánují snížit pomocí škrtů ve výdajích, neboť ve volbách avizovaly, že nebudou zvyšovat daně. Redukce výdajů ale nebude jednoduchá, neboť nadpoloviční část z nich tvoří tzv. mandatorní výdaje, jejichž změna by vyžadovala novelizaci příslušných zákonů, což je vzhledem k pravidlům legislativního procesu časově náročné.

Další v krátkém čase obtížně redukovatelnou položkou jsou tzv. kvazi mandatorní výdaje, tedy zejména platy zaměstnanců veřejné správy a ve školství, které tvoří dalších přibližně 20 procent výdajů. Snížit plánovaný schodek státního rozpočtu tak nebude možné, a ostatně by ani nebylo vhodné, jednoduchým plošným škrtem, ale bude nutná pečlivá a časově náročná analýza jednotlivých výdajových položek.

Je zřejmé, že Česká republika směřuje do rozpočtového provizoria. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS by mělo trvat nejdéle do konce března. Po tuto dobu bude pro hospodaření státu k dispozici každý měsíc jedna dvanáctina výdajů rozpočtu schváleného na rok 2021, což omezí možnosti vlády reagovat na změny v novém roce.

Z těchto prostředků bude primárně nutné pokrýt veškeré mandatorní a kvazi mandatorní výdaje, jakožto i výdaje vyplývající ze smluvních či jiných závazků. Vzhledem k tomu, že některé významné položky ze zákona narostou – především pak vyplácené důchody nebo platba za státní pojištěnce –, dojde ke změně struktury výdajů ve srovnání s minulým rokem. Zkomplikuje se též zahajování významnějších investičních akcí a vypisování nových dotačních programů, neboť příslušní správci kapitol nebudou mít k dispozici rozpočtové krytí. Při vhodném finančním řízení by však měly být pokryty všechny potřebné běžné výdaje, včetně výdajů podpůrných programů pro subjekty postižené epidemií covidu-19.

Možným rizikem rozpočtového provizoria je vznik dojmu politické nestability, především u zahraničních investorů, kterým nemusí být zřejmé důvody včasného neschválení zákona o státním rozpočtu. Klíčovým předpokladem je proto správná a dostatečná komunikace důvodů nutnosti rozpočtového provizoria, s jejíž pomocí se zabrání reputačním škodám. Snaha vlády snížit schodek v následujícím roce by totiž měla být jednoznačně vnímána jako pozitivní signál pro budoucí vývoj veřejných financí České republiky.

V této souvislosti ještě připomeňme zprávu mezinárodní ratingové agentury Fitch Ratings z pátku předminulého týdne, která sice potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-, nicméně uvedla, že od nové vlády premiéra Fialy očekává nižší schodky veřejných financí.

Problém by nastal teprve v případě, pokud by provizorium trvalo déle než avizované tři měsíce. Dlouhé provizorium by již mohlo mít závažné dopady na investice a komplikovalo by hospodaření obcí a krajů, jejichž ne nevýznamnou část příjmů tvoří transfery ze státního rozpočtu. Nelze vyloučit ani negativní dopady na výnosové míry státních dluhopisů, a tedy i zdražení státního dluhu. Pokud však bude rozpočtové provizorium krátké a bude sloužit k racionalizaci veřejných financí a zlepšení jejich udržitelnosti, pak by pozitiva tohoto provizoria měla převážit jeho možná negativa. Možnost státního rozpočtu pro rok 2022 s nižším schodkem totiž za chvíli posečkání stojí.