Komentář Ivany Tománkové: Kouzlo půlbilionového schodku? Ukotvené očekávání

Komentář Ivany Tománkové: Kouzlo půlbilionového schodku? Ukotvené očekávání

Na následujících řádcích si můžete přečíst komentář analytičky Úřadu Národní rozpočtové rady Ivany Tománkové, který byl poprvé publikován 27. července 2020 v Hospodářských novinách a na webu iHNed.cz.

V březnu 200 miliard, v dubnu 300, v červenci 500. Zatím poslední schválený schodek rozpočtu na letošní rok činí půl bilionu korun. Vláda výši částky zdůvodnila mimo jiné tím, že nechtějí chodit do Poslanecké sněmovny s návrhy na navýšení schodku opakovaně. Při třetím návrhu proto raději zvolili částku, o které se domnívají, že se do ní pohodlně vejdou.

Čím více šokující číslo předložíte, tím větší pozornost získá v médiích. Bez ohledu na to, zda je předložený schodek opodstatněný, stane se tak 500 miliard laťkou, vůči níž budeme na konci roku srovnávat skutečně dosažený výsledek hospodaření. Jedná-li se navíc o číslo kulaté a snadno zapamatovatelné, šance, že se v našich myslích zakotví, je o to větší.

Efekt ukotvení je jedním z myšlenkových zkreslení, která jsou pro lidské rozhodování typická. V knize Myšlení: rychlé a pomalé ho popsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Daniel Kahneman. Je-li nám předloženo nějaké číslo, byť náhodné, velmi pravděpodobně ovlivní náš následný úsudek. Výsledný schodek 450 miliard tak nejspíš budeme hodnotit stylem mohlo být hůř, 450 je pořád méně než 500.

Pokud by však schválený schodek činil 400 miliard a vláda dva měsíce před koncem roku musela předložit návrh na zvýšení o 50 miliard, byli bychom méně shovívaví. Výsledek hospodaření by byl stejný, ale dopad na image vlády velmi odlišný. Vliv “kotvy” na náš úsudek si přitom nemusíme uvědomovat. Experiment z konce 80. let, ve kterém měli realitní makléři uvést vlastní odhad ceny nemovitosti na základě prohlídky objektu a informační brožury, jež obsahovala mimo jiné její deklarovanou cenu, prokázal, že deklarovaná cena výrazně ovlivňovala odhady makléřů. Ti však tvrdili, že ji nebrali v potaz.

Pyšnili se tím, že mají dostatek zkušeností, aby poskytli nezávislý odhad. A tak, až se po skončení letošního roku budou ekonomové vyjadřovat k výslednému schodku státního rozpočtu, nemusí si být vědomi, že jej ve skutečnosti posuzují vůči podvědomě zakotveným 500 miliardám. Existují však strategie, kterými lze efekt ukotvení omezit.

Jednou z nich je odmítnutí hozené kotvy jako nerelevantní. Tímto směrem míří výhrady Národní rozpočtové rady, podle níž vláda dostatečně nevysvětlila způsob užití a účel dodatečně schválených výdajů. Možností je také posuzovat výsledek hospodaření jako podíl na hrubém domácím produktu. Málokdo totiž dokáže bez větší námahy posoudit, jak si schodek ve výši osmi procent HDP stojí vůči 500 miliardám. Je menší? Větší? Nebo stejný? Když budeme v tomto případě uvažovat v procentech, ztratí kotva hozená v podobě objemu prostředků část svého ukotvujícího vlivu právě díky tomu, že se nad uvedenými údaji budeme muset více zamyslet.