Ekonomika se nyní obejde bez větší stimulace, stát by se ale měl preventivně připravit na horší časy

Ekonomika se nyní obejde bez větší stimulace, stát by se ale měl preventivně připravit na horší časy

Národní rozpočtová rada ve středu 4. září vydala své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Mimo jiné v něm uvádí, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční vzestup o 2,7 %, což je v zásadě v souladu s očekáváním ministerstva financí. Ohledně budoucího vývoje však podle Rady nyní panuje nejen mezi ekonomy, ale také například mezi zástupci firem poměrně vysoká míra nejistoty. “Ministerstvo financí očekává, že za celý letošní rok český HDP vzroste o 2,4 %, v roce 2020 pak má tuzemská ekonomika přidat 2,2 %. Zároveň však výrazně převažují rizika směrem dolů, která jsou dána především situací v zahraničí, a jejichž materializaci aktuální predikce nezapracovává,” uvádí Rada a zmiňuje při tom zejména hrozbu takzvaného brexitu bez dohody či eskalaci obchodních válek mezi USA a Čínou.

Z domácích rizik je pak podle Rady nejvíce patrná situace na trhu práce, kde je růst mezd rychlejší než tempo růstu produktivity práce, což může postupně oslabit cenovou konkurenceschopnost českých podniků v zahraničí.

Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku dále konstatuje, že některé daňové příjmy rostou pomaleji než se plánovalo (např. DPH). Podle Rady tedy nelze předpokládat, že by saldo státního rozpočtu za celý rok bylo významně lepší, než plánovaných −40 mld. Kč. “Pokud bude zpomalování v nárůstech daňových příjmů pokračovat i v dalších měsících, může být dokonce ohroženo i dodržení plánovaného deficitu,” konstatuje Rada a domnívá se, že v takovém případě by vláda měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů, a tedy se snažit nepřekročit čtyřicetimiliardový schodek.

Pokud nedojde k materializaci rizik a ekonomika se bude nadále vyvíjet v souladu s predikcí ministerstva financí, není podle Národní rozpočtové rady nutné přistoupit k významnější stimulaci ekonomiky fiskální politikou. Mimo jiné i proto, že efekt takových opatření by byl při stávající napjaté situaci na trhu práce omezený.

Ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2020 se Rada domnívá, že by jeho deficit neměl překročit již dříve avizovaných 40 miliard korun. Z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu by mělo i nadále docházet k postupnému nárůstu investičních výdajů, aby tak došlo k uzavírání infrastrukturní mezery mezi Českou republikou a starými členskými zeměmi EU.

Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku také uvádí, že vývoj v zahraničí v sobě nese nemalá rizika, jejichž případné naplnění by s sebou přineslo negativní dopady na českou ekonomiku zejména v oblasti průmyslové produkce. NRR se proto domnívá, že vláda by se na tuto možnou situaci měla preventivně připravit, a to v podobě zpracování návrhu sady možných opatření, kterými by bylo možné v případě potřeby tuzemskou ekonomiku stimulovat.

V závěru svého stanoviska se Rada vyjadřuje také k důchodovému systému, který podle ní vyžaduje úpravy, protože je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí nejvýznamnějším rizikem. “Neřešení tohoto problému má totiž také vliv na stanovování úrovně střednědobého rozpočtového cíle (MTO) a tedy i na prostor vlády pro případnou fiskální stimulaci ekonomiky,” uvádí Rada.