Členové Národní rozpočtové rady jednali se zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Členové Národní rozpočtové rady jednali se zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Setkáním se zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR) a Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) odstartovala 11. července série jednání, na kterých budou členové Národní rozpočtové rady diskutovat se zástupci zaměstnavatelů, podnikatelů, odborů, vědců, výzkumníků a dalších zájmových skupin o stavu a budoucnosti fiskální politiky v Česku.

Prezident KZPS ČR Jan Wiesner, generální ředitelka SČMVD Soňa van Deelenová a ekonomická specialistka SČMVD Jitka Vítková se s členy Národní rozpočtové rady shodli na tom, že navyšování mandatorních výdajů státního rozpočtu vycházející z programového prohlášení vlády je příliš rychlé a bude představovat pro veřejné finance zátěž i v době zpomalení ekonomického růstu, kdy by měly být prioritou prorůstové investiční výdaje. Plánovaný rozpočtový schodek ve výši 50 miliard korun vnímá KZPS ČR negativně, zejména pokud není celý zaměřen na skutečné investice k podpoře růstu ekonomiky. Konfederace naopak pozitivně hodnotí záměr vlády sestavit strategický investiční program, jenž je uveden v programovém prohlášení.

Zástupci KZPS ČR a SČMVD během diskuze dále upozornili na to, že zejména průmyslové podniky v českých rukou přestávají být schopny na přehřátém trhu práce konkurovat firmám se zahraničním kapitálem, jež mohou nabídnout vyšší mzdy. Ke stále větší nouzi o pracovníky přispívá také rychlý růst mezd ve státní sféře. Místo investičních pobídek pro zahraniční investory KZPS ČR žádá po vládě, aby výrazněji zaměřila podporu na domácí malé a střední podnikatele. Investiční pobídky my měly zásadně sloužit jen k investicím s vysokou přidanou hodnotou.

Z priorit na straně KZPS ČR a SČMVD, které by mohly mít významnější dopady na veřejné finance i státní rozpočet, a které tudíž zajímají Národní rozpočtovou radu nejvíce, jmenovali zástupci obou organizací zejména:

  • snahu o zajištění státní podpory nových výrobních programů s vyšší přidanou hodnotou a posílení aplikovaného výzkumu ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a nahrazení subdodavatelských zakázek s velkým podílem práce ve mzdě produkcí finálních výrobků,

  • požadavek na podporu regionálního učňovského školství zejména v technických oborech a vyššího odborného školství tak, aby se i malým a středním podnikům, které si nemohou dovolit financovat vlastní školy a učiliště, dostávalo dostatečného množství kvalifikované pracovní síly. Stávající daňová podpora nemá podle KZPS ČR dostatečný efekt,

  • požadavek na navýšení plánovaných výdajů národních dotačních programů a prostředků na spolufinancování Společné organizace trhů (zemědělství) o celkem 4,9 mld. Kč v roce 2019,
  • snahu o navýšení podpory zaměstnávání zdravotně postižených, jež může jednak pomoci řešit nedostatek pracovních sil na trhu práce, a kromě toho se v konečném důsledku projeví na státním rozpočtu pozitivně, což KZPS ČR podložila modelovým příkladem, podle kterého jsou výdaje státu na nezaměstnaného zdravotně postiženého občana vyšší než výdaje při vypláceném příspěvku na zaměstnávání. Další nevyčíslitelné přínosy jsou v sociální oblasti (integrace občana do společnosti a komunity).

Podle KZPS ČR a SČMVD není kvůli rychle rostoucím mandatorním výdajům reálné očekávat, že vláda přistoupí ke snížení daní. Obě organizace ale trvají na tom, aby v takovém případě daně a odvody alespoň nerostly, a aby se podnikatelské prostředí v této oblasti po zásazích v podobě zavádění kontrolního hlášení DPH a elektronické evidence tržeb stabilizovalo. V obecné rovině pak obě organizace požadují snížení administrativní a byrokratické zátěže a prosazují reorganizaci státní správy. Vždy by měly být jednoznačně stanoveny gesce a odpovědnosti, čímž by došlo i ke snížení stavu administrativy. Kvůli kompetenčnímu zákonu je konkrétní problematika často v gesci většího počtu resortů a je tak obtížné dosáhnout shody a problém řešit. Situaci komplikují také časté změny ve vedení jednotlivých resortů, které nepřispívají ke zrychlení řešení.