Český dluh v prvním čtvrtletí vzrostl, přesto dál patří mezi nejnižší v EU

Český dluh v prvním čtvrtletí vzrostl, přesto dál patří mezi nejnižší v EU

První tři měsíce letošního roku přinesly mezičtvrtletní nárůst zadlužení České republiky o 1,4 procentního bodu na 35,8 procenta HDP. Podle ministerstva financí byla důvodem nárůstu českého dluhu v prvním čtvrtletí především snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce. Česko ale i přes nárůst dluhu nadále zůstává mezi nejméně zadluženými státy osmadvacítky. Nižší hodnoty dluhu v poměru k HDP vykazují už jen Dánsko (33,6 %), Lucembursko (21,3 %), Bulharsko (21,2 %) a Estonsko 8,1 %).

Z dat evropského statistického úřadu Eurostat dále vyplývá, že kromě Česka vzrostl dluh v dalších 11 členských státech EU – nejvíce v Belgii (o 3,1 procentního bodu na 105,1 % HDP) a na Kypru (o 2,5 procentního bodu na 105 % HDP). V Německu, Litvě a na Slovensku zůstal dluh v poměru k HDP stabilní. Mezi zbývajícími třinácti státy, kterým se podařilo zadlužení snížit, nejvíce vyniká Švédsko (pokles o 2,5 procentního bodu na 36,3 % HDP) a Slovinsko (pokles o 2,3 % na 67,9 %).

Celkové zadlužení osmadvacítky v prvním kvartále mezičtvrtletně vzrostlo o 0,7 procentního bodu na 80,7 procenta HDP, v případě eurozóny se dluh zvýšil o 0,8 procentního bodu na 85,9 % HDP. Meziroční srovnání však dává opačný obrázek – ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2018 došlo v prvních třech měsících letošního roku k poklesu dluhu jak v eurozóně (o 1,2 procentního bodu), tak v celé EU (o 0,9 procentního bodu).

Nejzadluženější zemí Evropské unie zůstává Řecko, kde dluh na konci prvního čtvrtletí 2019 dosahoval 181,9 % HDP, následované Itálií (134 %) a Portugalskem (123 %). Nad hranicí 100 % HDP se dluh drží i v Belgii (105,1 %) a na Kypru (105 %). Zadlužení vysoko nad šedesátiprocentní hranicí stanovenou takzvanými maastrichtskými konvergenčními kritérii pak vykazuje také Francie (99,7 % HDP), nebo Španělsko (98,7 %).


Zdroj: Eurostat