Česko letos poroste pomaleji, než se při sestavování rozpočtu čekalo. Ekonomika ale zůstane nad potenciálem

Česko letos poroste pomaleji, než se při sestavování rozpočtu čekalo. Ekonomika ale zůstane nad potenciálem

Národní rozpočtová rada ve středu 6. března vydala nové pravidelné stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Rada ve svém stanovisku mimo jiné:

  • považuje růst ekonomiky o 2,5 procenta predikovaný MF ČR pro rok 2019 za reálný. Výhled je ale podle Národní rozpočtové rady zatížen nebývale vysokou mírou nejistoty, přičemž většina rizik pramení z vnějšího prostředí,
  • upozorňuje, že český HDP letos poroste pomaleji, než se čekalo v době schvalování rozpočtu na rok 2019. Ekonomika se však bude pravděpodobně i nadále nacházet nad úrovní potenciálního produktu,
  • očekává, že z hlediska dopadů na veřejné rozpočty dojde proti původním předpokladům pravděpodobně ke zpomalení tempa růstu daňových příjmů. Postupně tak bude docházet k redukci cyklického bonusu v oblasti veřejných příjmů, který přinášela ekonomická konjuktura, a který v roce 2018 na úrovni státního rozpočtu dosáhl zhruba 20 mld. Kč, čímž významně zlepšil výsledné saldo státního rozpočtu,
  • uvádí, že ekonomická situace podle ní nevyžaduje v dohledné době významnější fiskální stimulaci, neboť postupné zpomalování růstu HDP ukazuje na pozvolný návrat na úroveň potenciálního produktu, a nikoliv na prudký propad vyvolaný radikálním poklesem agregátní poptávky,
  • zároveň uvádí, že by vláda neměla přistupovat ani k výrazné fiskální restrikci a fiskální politika by tak měla v letech 2020 a 2021 působit neutrálně. Významnější zapojení fiskální politiky by bylo potřebné pouze v případě, že by došlo k materializaci některých vnějších rizik (neřízený brexit, propuknutí obchodních válek apod.), které by významně ovlivnily tempo růstu klíčových exportních partnerů ČR,
  • z hlediska střednědobé stability veřejných rozpočtů považuje za nutné snížení tempa růstu některých výdajových položek (proti plánům z minulého roku) a omezení rozsahu nově zvažovaných opatření zejména v oblasti běžných výdajů, aby tak byla dodržena plánovaná salda státního rozpočtu v letech 2020 a 2021,
  • zastává názor, že by se snižování tempa růstu nemělo dotýkat těch výdajů, které vedou k vyššímu růstu potenciálního produktu. Jedná se zejména o investice, jejichž objem se stále nachází pod dlouhodobým průměrem a jejichž nárůst na vyšší úroveň je nezbytným předpokladem pro uzavření infrastrukturní mezery mezi Českou republikou a starými členskými státy EU. Na druhou stranu NRR upozorňuje, že růst investičních výdajů by měl být pozvolný, neboť situace ve stavebnictví v současné době vzhledem k napjaté situaci na trhu práce významnější nárůst objemu produkce neumožňuje,
  • se domnívá, že na úrovni centrální vlády by neměla být přijímána taková opatření ve formě snižování daňové zátěže a nárůstu výdajů, která by ohrozila dodržení plánovaných deficitů státního rozpočtu v letech 2020 a 2021. Ačkoliv ani tuto trajektorii nepovažuje NRR za dostatečně ambiciózní, dodržení deficitů v rozsahu 40 mld. Kč představuje minimum pro zachování střednědobé udržitelnosti veřejných financí České republiky.

Celé znění stanoviska je ke stažení zde.
Všechna dosavadní stanoviska Národní rozpočtové rady jsou k dispozici zde.