Evropská konference o predikci fiskálních příjmů a výdajů připomněla, jak důležitá jsou při tvorbě modelů národní specifika ekonomiky

Evropská konference o predikci fiskálních příjmů a výdajů připomněla, jak důležitá jsou při tvorbě modelů národní specifika ekonomiky

Odborníci na predikování rozpočtových příjmů a výdajů se 19. září setkali v Bruselu na konferenci pořádané Evropskou komisí. Akce nazvané DG ECFIN Country Desk Workshop on Fiscal Forecasting se z České republiky zúčastnili také dva analytici Úřadu Národní rozpočtové rady Pavel Morda a Ondřej Šíma. Dozvěděli se tak více například o možných chybách v prognózách Evropské komise, jimž byl věnován úvodní příspěvek zástupce Evropské komise (DG ECFIN) Björna Döhringa.

Následné příspěvky představitelů rozpočtových rad a dalších organizací se věnovaly mimo jiné predikci rozpočtových příjmů (Maurits van Kempen z nizozemského CPB) a představení italského modelu úrokových nákladů z dluhu sektoru vládních institucí (Cecilia Gabbriellini z italského PBO). Z této sekce konference je pro Českou republiku podstatný mimo jiné poznatek z přednášky italské kolegyně Gabbriellini. Ta poukazuje na důležitost transparentnosti řízení státního dluhu, jež se následně odráží v nižších úrokových nákladech a zvýšení zájmu o státní dluhopisy z řad domácích subjektů. To napomáhá ke snížení podílu držby těchto cenných papírů nerezidenty, a tedy i snížení rizikovosti portfolia. Česká republika přitom v posledních letech zaznamenala nárůst dluhu drženého nerezidenty. Zatímco mezi lety 2004 až 2014 se podíl českého druhu drženého nerezidenty pohyboval pod 30 % v roce 2017 už dosáhl téměř poloviny.

Další prezentace se ujal Pavol Majher ze slovenské Rady pre rozpočtovú zodpovednosť (RRZ), jehož vystoupení se týkalo zejména srovnání mezi starou a novou metodikou Evropské komise pro modelování fiskálních příjmů v komparaci s metodikou RRZ. Johannes Holler z rakouské fiskální rady zhodnotil výsledky fiskálních a makroekonomických predikcí Evropské komise, rakouského ministerstva financí a rakouské fiskální rady a upozornil na jejich odchylky a slabá místa. Z úst Eddieho Caseyho z irské IFAC zaznělo srovnání modelu OECD s obdobným modelem pro irskou ekonomiku. V něm byl podrobněji modelován dopad pohybu úrokových sazeb především na veřejný dluh. Z těchto příspěvků vyplývá, a to nejen pro Českou republiku, důležitost nezapomínat při tvorbě modelů či jakýchkoliv závěrů v oblasti hospodářské politiky na národní specifika dané ekonomiky.

Následující prezentace španělského zástupce Carlose Cuerpa se zaměřila na důležitost komunikace fiskálních rad s veřejností. Poslední prezentace Andrewa Burnse z World Bank seznámila účastníky setkání s MFMod, makroekonomickým fiskálním modelem užívaným Světovou bankou.

Zástupci Úřadu Národní rozpočtové rady na setkání navázali spolupráci s kolegy z obdobných zahraničních institucí. Z odborného hlediska pak hodnotili jako nejpřínosnější příspěvek Světové banky. „Prezentace Andrewa Burnse názorně a precizně, avšak při zachování dostatečného nadhledu, ukázala, jak modelovat nabídkovou i poptávkou stranu ekonomiky s akcentem na fiskální politiku,“ uvedl analytik ÚNRR Ondřej Šíma. Z institucionálního hlediska pak zásadní sdělení přinesl Carlos Cuerpa ze Španělska, jenž upozornil na důležitost komunikace fiskálních rad s širokou veřejností. „Projekce fiskálních příjmů a výdajů i fiskální politika obecně jsou pro veřejnost složitými tématy. O to důležitější je, umět je lidem představit srozumitelně, jasně, ale zároveň při tom zachovat odbornou úroveň sdělení,“ říká analytik ÚNRR Pavel Morda.

(Foto: P. Morda)