Analytici ÚNRR absolvovali odborný kurz MMF. Věnovali se vyhodnocování fiskální udržitelnosti či problematice řízení státního dluhu

Analytici ÚNRR absolvovali odborný kurz MMF. Věnovali se vyhodnocování fiskální udržitelnosti či problematice řízení státního dluhu

Mezi třiceti účastníky odborného kurzu „Fiscal Sustainability“, který ve dnech 22. 7. až 2. 8. 2019 pořádal ve Vídni Mezinárodní měnový fond ve spolupráci s Joint Vienna Institute, byli i dva zástupci České republiky. Analytici sekce makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady Lenka Lakotová a Pavel Morda se spolu se zástupci ministerstev financí a centrálních bank řady různých zemí světa dozvěděli více o tom, jak Mezinárodní měnový fond přistupuje k vyhodnocování fiskální udržitelnosti v krátkém, středním i dlouhém období.

První část kurzu vedeného ekonomkou MMF Irinou Yakadinou byla věnována teoretickému konceptu fiskální udržitelnosti, celkovému přehledu napříč světovými ekonomikami a největším současným výzvám a rizikům. Následně se účastníci kurzu zaměřili na hospodářsko-politický mix fiskální udržitelnosti a vnější i vnitřní rovnováhu ekonomiky.

Tým lektorek, jenž kromě vedoucí Iriny Yakadiny tvořila také další ekonomka MMF Magali Pinat a ekonomka Joint Vienna Institute Barbara Dutzler, dále představil analýzu dluhové udržitelnosti společně s klíčovými koncepty, definicemi a dluhovou dynamikou. Makroekonomický rámec pro fiskální udržitelnost v krátkém a středním období byl následně uzavřen blokem věnovaným reakčním funkcím fiskální politiky. „Základní myšlenkou fiskální udržitelnosti je budovat v dobrých časech manévrovací prostor pro aktivní fiskální politiku, a ten pak využít v krizových obdobích,“ popisuje analytik Úřadu Národní rozpočtové rady Pavel Morda. „V praxi se však především z politických důvodů řada vyspělých i rozvojových států tohoto přístupu nedrží a výrazně navyšuje výdaje i v dobách konjunktury,“ dodává Morda.

V oblasti dlouhodobé udržitelnosti se kurz zaměřil na koncept udržitelného řízení státního dluhu a další fiskální tlaky spojené například se stárnutím populace, penzijními závazky, ale také výdaji na vzdělávání či zdravotní péči. Závěrečná část kurzu pak byla věnována fiskálním krizím, jejich spouštěcím mechanismům, a především možnostem jejich předcházení.

Právě část kurzu zaměřená na penzijní systémy a stárnutí populace byla podle analytičky Úřadu Národní rozpočtové rady Lenky Lakotové nejzajímavější z hlediska stávající situace v České republice. „České veřejné finance se z krátkodobého pohledu jeví jako zdravé, a to i v celoevropském měřítku. Dlouhodobý pohled ale přesto ukazuje na jejich neudržitelnost, a to především v souvislosti s očekávaným demografickým vývojem. Stárnutí populace povede k výraznému růstu výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči. Prohlubující se deficity penzijního systému pak vyústí v neudržitelný nárůst zadlužení,“ uvedla Lakotová s odkazem na červnovou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vypracovanou Národní rozpočtovou radou.