Fiskální rady zlepšují parametry národních rozpočtů, shodli se účastníci mezinárodní konference v Praze

Fiskální rady zlepšují parametry národních rozpočtů, shodli se účastníci mezinárodní konference v Praze

Národní rozpočtová rada ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v České republice uspořádala v pondělí 18. listopadu odbornou konferenci na téma role nezávislých fiskálních rad v zemích EU.

Po úvodním slovu, kterého se ujala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová spolu se zástupcem vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Zdeňkem Čechem následoval panel věnovaný vystoupením zástupců Evropské fiskální rady (EFB).

Bývalý ministr financí Polské republiky a stávající člen EFB Mateusz Szczurek nejprve připomněl cíle rozpočtových pravidel, mezi které patří zejména dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, proticyklické působení fiskální politiky s cílem stabilizovat ekonomiku a zvýšení kvality správy veřejných financí. Ohledně dodržování fiskálních pravidel Szczurek uvedl, že se sice v posledních deseti letech zlepšilo, stále však existuje skupina zemí s vysokým zadlužením, jež se nedaří snížit. Fiskální politika řady států navíc zůstává až příliš často procyklická.

Mezi hlavní nevýhody rozpočtových pravidel Szczurek řadí to, že jsou obvykle příliš komplikovaná a komplexní. Kromě toho je obtížné vymáhat sankce za jejich porušení, a tak se od nich často jednotlivé státy odchylují. Mezi návrhy na zlepšení tak zaznělo zjednodušení pravidel, či například myšlenka, že by pro jednotlivé státy mohly platit různé dluhové cíle v závislosti na jejich národních specifikách.

Po Mateuszi Szczurkovi se slova ujal vedoucí sekretariátu EFB Martin Larch, který publiku přiblížil letošní Výroční zprávu EFB. Mezi její hlavní sdělení patří, že ačkoli hospodářský růst zemí eurozóny loni ve srovnání s rokem 2017 zpomalil, stále byl poměrně robustní. Řada příliš zadlužených států však podle Larcha příznivých podmínek nevyužila k tomu, aby si vytvořila rozpočtový “polštář” na horší časy.

Ve druhém bloku konference věnovaném české a slovenské zkušenosti s nezávislými fiskálními institucemi vystoupil nejprve člen slovenské Rady pre rozpočtovú zodpovednosť (RRZ) Juraj Kotian. Na základě sedmileté zkušenosti, kterou Slovensko s existencí rozpočtové rady má, například uvedl, že takzvaná dluhová brzda, po jejímž dosažení se automaticky aktivují opatření směřující ke snížení dluhu, je jediným v současnosti efektivním rozpočtovým pravidlem. Slovensko, které podle Kotiana v roce 2017 zažilo pokusy o rozvolnění pravidla dluhové brzdy, navíc nadále postrádá takzvané výdajové stropy. Pro jejich zavedení ještě před parlamentními volbami v roce 2024 bude potřeba silná angažovanost parlamentu, uvedl Kotian.

Člen slovenské rozpočtové rady upozorňoval také na to, co zmínili už jeho předřečníci. Pro dosažení kýžených efektů existence nezávislé fiskální instituce je kromě kvalitních a přesných analýz nutná dostatečná komunikace s médii a veřejností.

Na Juraje Kotiana navázal svým vystoupením vedoucí oddělení Fiskální politika a udržitelnost na Ministerstvu financí ČR Jindřich Marval. V příspěvku věnovaném především institucionálnímu ukotvení nezávislých fiskálních orgánů v Česku a pravidlům rozpočtové odpovědnosti vyplývajícím ze zákona 23/2017 Sb., mimo jiné porovnával s realitou očekávání jež MF ČR původně mělo. Zmínil například duplicity, které vidí v tom, že zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vypracovávané Národní rozpočtovou radou se obsahově překrývají s podobnými dokumenty MF ČR, MPSV, Evropské komise či OECD.

Podle hlavního analytika Úřadu Národní rozpočtové rady Michala Hlaváčka je však posuzování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí větším počtem nezávislých institucí spíše přínosem, mimo jiné proto, že každá z nich má vlastní nezávislou metodiku. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová navíc připomněla, že povinnost vypracovávat zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukládá Národní rozpočtové radě zákon.

Následující přednáška místopředsedy Výboru pro rozpočtové prognózy Jakuba Seidlera popsala první zkušenosti tohoto nezávislého orgánu s hodnocením makroekonomických a fiskálních prognóz ministerstva financí. Seidler například zmínil, že Výbor smí pracovat pouze s informacemi, jež jsou veřejně dostupné, a věnoval se také konkrétním postupům, které Výbor při své práci používá.

Druhý blok konference pak uzavřela předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, jež popsala činnost jí vedené instituce v prvních dvou letech od jejího založení. Zároveň zmínila některá z hlavních zjištění, jež z modelů Národní rozpočtové rady vyplývají – například jde o dlouhodobou neudržitelnost veřejných financí danou především budoucími nerovnováhami v penzijním systému v důsledku stárnutí populace.

Závěr konference patřil přednášce profesora Fredrika N. G. Anderssona, jenž působí na univerzitě ve švédském Lundu. Právě Švédsko bývá označováno za zemi nejúspěšnějším fiskálním rámcem v celé EU, a tak Andresson nabídl publiku podrobnější pohled na to, jak se Švédsku podařilo v posledních 25 letech snížit dluh ze 75 na 35 % HDP. Úspěch podle Anderssona vyplývá například z toho, že si jeho země fiskální pravidla stanovila sama a nepřejala je zvenku. Důležité je také to, že se ve Švédsku rozpočtová pravidla pravidelně přehodnocují a že řada lidí v zemi má stále v paměti krizi z první poloviny 90. let. Švédská rozpočtová rada se navíc podle Anderssona těší důvěře občanů a má silnou pozici v médiích.

Švédská cesta ukazuje, že ačkoli je výrazné snížení dluhu obtížné, není nemožné ho dosáhnout. Svou roli v tom sehrávají také fiskální instituce jakou je v Česku Národní rozpočtová rada. Ostatně i na konferenci panovala široká shoda na tom, že rozpočtové rady svojí odbornou úrovní a pečlivou analytickou prací kombinovanou s efektivní komunikací zlepšují parametry národních rozpočtů.